S ředitelkou marketingu a komunikace Renatou Vildomcovou ze Skanska Residential jsme si povídali nejen o nových projektech, jako je například Modřanský cukrovar nebo Dřevák v pražských Radlicích. Ty se už z pohledu energetiky přibližují pasivnímu standardu, ale také o celkové strategii a trendům, které se dnes promítají do stavby budov.
Skanska je známá pozitivním přístupem k udržitelnosti a společenské odpovědnosti, kde se dnes setkáváme čím dál častěji s označením ESG. Jaké máte v tomto ohledu cíle?
Stavebnictví a výstavba nových budov má významný dopad na globální emise oxidu uhličitého a naším ambiciózním cílem je uhlíková neutralita nejpozději do roku 2045. Už do roku 2030 ale musíme zredukovat vlastní uhlíkovou zátěž o 70 % ve srovnání s rokem 2015 a zároveň chceme mít v roce 2030 o 50 % nižší uhlíkovou stopu z dodavatelského řetězce v porovnání s rokem 2020. Do konce dekády plánujeme především optimalizovat zaběhlé procesy vývoje a přípravy projektů, využívat nové technologie a materiály, ale také zvyšovat povědomí o tématu udržitelnosti a životního cyklu budov.
To je poměrně ambiciózní cíl, navíc v oboru vývoje a výstavby bytových projektů. Jak toho chcete dosáhnout?
To je pravda a zlomový pro nás bude rok 2030, který nám ukáže, kolik práce se nám už podařilo udělat. Následně nastane období větších investic do inovací, popřípadě alternativních postupů výstavby. Už dnes ale jdeme cestou inovací v materiálech a technologiích a do budoucna nás čeká vývoj pasivních, nulových nebo i pozitivních domů, co se týče energetické bilance. Naše aktuálně připravované projekty, jako jsou například Modřanský cukrovar nebo Dřevák v pražských Radlicích, se už z pohledu energetiky přibližují pasivnímu standardu. Zjednodušeně řečeno v dlouhodobém horizontu směřujeme k energetické nezávislosti budoucích obyvatel našich projektů.
Klíčová je pro vás tedy hlavně energetická efektivita budovy?
Je určitě důležité udržitelně stavět, ale ještě důležitější je udržitelně bydlet. Víc než polovina uhlíkové stopy v padesátiletém životním cyklu bytového domu pochází z jeho provozu, nikoliv z výstavby. Právě proto máme jasně nastavené cíle a každý rok snižujeme energetickou náročnost budov, kterou monitorujeme prostřednictvím ukazatele PED (Primary Energy Demand). Není to ale pouze o energetické efektivitě projektů, celá třetina uhlíkové stopy spadá na výrobu zabudovaných materiálů, takže velmi aktivně využíváme také například recyklované a recyklovatelné materiály a zároveň hledáme nové postupy výstavby.
Kde vidíte v tomto ohledu cestu?
Nástrojů se nabízí celá řada, nedávno jsme si v projektu Modřanský cukrovar otestovali 3D tištění betonové místnosti. V segmentu stavebnictví je tato technologie sice na začátku své cesty, může ale nabízet řadu benefitů. Robotická 3D tiskárna nám během pouhých dvou hodin vytvořila přímo na staveništi v ostrém provozu atypickou místnost pro zázemí sdílené terasy bytového domu. Cílem bylo ověřit potenciál pro možné využití ve větším měřítku, protože předpokládáme, že může zlepšit efektivitu, bezpečnost a právě i udržitelnost.
Jak to dopadlo, budete technologii využívat častěji?
Zvažujeme využití při výstavbě konstrukcí, které se standardně dělají prefabrikovanou cestou, jako jsou třeba balkony. V dalších etapách Modřanského cukrovaru chceme přímo na staveništi vyrábět také 3D tištěné panely na fasádu z recyklovaného betonu.
Jaké máte další plány?
Brzy nás čeká využití dřeva ve výstavbě na projektu Dřevák v pražských Radlicích. Dřevo má nespočet výhod, ale mezi klíčové patří redukce uhlíkové stopy, urychlení výstavby a efektivnější je i z pohledu cirkulární ekonomiky. V Radlicích využijeme CLT desky, kterými nahradíme téměř polovinu celkového objemu betonu, a díky tomu snížíme uhlíkovou stopou až o 560 tun CO2, tedy o 28 % méně oproti konvenční výstavbě. Mezi další benefit patří fakt, že po dobu své životnosti uchová bytový dům dalších 1400 tun CO2 ve dřevě, a to přibližně odpovídá emisím, které vyprodukuje 345 benzinových osobních aut za rok.
Z pohledu developera je pro vás jistě důležitá také společenská odpovědnost a investice do komunit. Jaké máte aktivity v tomto ohledu?
Na začátku projektování bytového domu je základním stavebním kamenem dobrá definice záměru. A jsme přesvědčeni o tom, že součástí zadání by měl být i názor lidí, kteří v dané lokalitě žijí, spolky, které tu dlouhodobě působí a samozřejmě zástupci městské části a úřadů. Pokud to tedy projekt umožňuje, vždy se snažíme o tzv. veřejnou participaci a děláme setkání s lidmi, aby nám řekli, co v lokalitě chtějí a co naopak nechtějí. Všechny tyto podněty pak předáváme architektům, kteří vytvoří návrhy a ty potom s místními opět konzultujeme. V minulosti jsme takto postupovali například v případě Modřanského cukrovaru, Michelských pekáren a nyní probíhá veřejné projednávání projektu v pražských Satalicích.
Jaké další aktivity podnikáte?
Je toho celá řada. Samozřejmě je důležité být nápomocný těm, kteří to aktuálně potřebují, jako byla například pomoc po řádění tornáda na Moravě, pomoc po vypuknutí války na Ukrajině apod. Tímto směrem se ale snažíme dívat u každé naší aktivity. Při vývoji bytových domů disponujeme například pozemky, na kterých se ale začne stavět až za několik let. Tak proč je nezapůjčit místním, kteří si tam mohou vytvořit zázemí pro komunitní setkávání. Tímto způsobem funguje komunitní centrum Cukrkandl v Modřanech nebo třeba Colben Centrum ve Vysočanech a nyní nás čekají další místa. Dále to jsou soutěže pro děti základních škol, spolupráce se sociálními zařízeními a azylovými domy pro děti a rodiče, ale také výstavba sportovišť pro děti, krajinotvorných prvků spolu se studenty atd.
text redakce foto Skanska Residential
Ocenění Českých exportérů stojí na Vaší straně. Vnímáme Vaše potřeby, hledáme řešení a poskytujeme informace a inspiraci.